Prosťáček Fango

Fanga ani nenapadlo pomyslet, že by si zasloužil něco jiného, než dostávat vrbovými prutem přes napnuté dlaně nebo rovnou přes nahé hýždě.

Jaké ho čekalo překvapení, když přišel z pole na oběd a na dvoře chalupy stala desítka koní s honosnými postroji a znakem vznešeného duce da Sarzi na čabrakách.

Přijeli mu oznámit, že on Fango, obyčejný prosťáček, je posledním mužským dědicem rodu da Sarzi a byl povolán ujmout se vlády, protože jeho děd, vznešený duce Ulmet, zahynul v boji při obraně hranic Chavska proti hordám Ansimeru.

Fangovi rodiče, pěstouni, na kolenou plakali, omlouvali se a prosili o odpuštění, že na žádost vznešeného duce Ulmeta da Sarzi se ujali jeho levobočka. Museli mu odpřísáhnout, že to tajemství nikdo neodhalí, ani samotný Fango, dokud nenadejde správný čas.

Fango odpustil svým pěstounům, že se k němu chovali jako k pacholkovi. Ujal se vlády nad Chavskem, by´t o panování říši nevěděl nic. Přesto se zapsal do dějin Chavska jako moudrý a mocný král.

Ačkoli rod da Sarzi neunikl zániku, mnoho současných vznešených rodů Chavska počítá svůj počátek právě od Fanga.