"Pane, tohle má být to slavné město? Není tady nic, co bych mohl zvěčnit. Jenom pláň," postěžoval si kreslíř. Rozhlížel se po zvlněné krajině a nesdílel nadšení svého pána, kterého provázel. Sdílené nepohodlí na cestě se zásadně podepsalo na volbě slov, která postrádala delikátnost vybrané společnosti.

"Jste umělec, ale představivost teda nemáte. Snad jste nečekal, že tady najdeme výdobytky civilizace jako na nejnovější výstavě techniky!" odbyl kreslíře lord Václav Nový. "Město věží vzkvétalo před tisícem let. Senzacechtiví rádoby vědci tvrdí, že je ještě starší. Já všem dokážu, že se pletou!" Směle vykročil z chladivého stínu březového lesa a vedl expedici do údolí, jímž se vlnila řeka.

Stanul na jednom z hrbolků, jimiž zdejší kopce byly proslulé, a promluvil k celé expedici: "Vidíte to? Tu pravidelnost. Ta plocha před námi je úplně rovná. To muselo být náměstí a kolem něj byla spousta domů. Nepochybně. Původní mapy se nedochovaly, tak se mu říká Velké. Já bych ho přejmenoval na Rzeczenského, podle našeho pana císaře. To díky jeho štědrosti jsme dnes tady."

Zavelel pokračovat k řece, postavit vor a přeplavit se na druhou stranu.

Někteří členové expedice namítali, že blízko řeky je terén zrádný.

"Taky jsem četl ty kroniky, co píšou o jámách do podzemí, co jsou zaplavené vodou," odfrkl si pohrdavě lord Václav Nový. "Ovšem ze současnosti není ani jedna zmínka. Nemyslím si, že z těch jam po staletích něco zůstalo."

Lord měl poslední slovo a tak se přepravili na druhou stranu řeky. Nevypadalo to tady nějak zvlášť  jinak než na východním břehu řeky.

Lord Nový už chtěl zavelet k návratu, když v tom něco upoutalo jeho  pozornost. Rýpnul do toho špičkou boty, nicméně potřeboval polní lopatku, aby vyzvedl ze země zašlou tabulku. Kusem plátna ji očistil, jak nejlépe to šlo.

Ačkoli čísla a znaky téměř nešly přečíst, stalo tam: "14. 8. 2002 Hladina Vltavy".

"To město je starší nejméně o pět set let, než se kdo kdy domníval!" užasl kreslíř a hned vytáhl skicák a začal rychlými tahy kreslit tabulku. To už k lordovi pospíchali další členové expedice, aby se také podívali.

"To je úžasný objev, pane! Přepsal jste dějiny, lorde Nový!" nechali se slyšet členové expedice, obklopující lorda v těsném kruhu, aby jim nic neuniklo.

"Zatraceně!" Uniklo lordovi. Už bylo pozdě, aby tabulku pohřbil zpátky do země, protože popírala jeho teorii a nahrávala těm, které nazýval rádoby vědci.